Prázdniny.

,, Léto moje léto" zní mi v uších písnička z filmu. Prázdniny se přehouply už do druhé poloviny a mě přijde, že čas doslova sprintuje. Lípy už odkvetly. Večerem se linula jejich úžasná vůně a ve dne v jejích korunách hučely včely, které svými sosáčky nasávaly jejich nektar, aby mohly vyrobit zlatavý med. Na kopcích jeden den vzplály svatojánské ohně a svatojánští broučci nám svítili na cestu, když jsme se tmou vraceli domů. Za tu dobu se tolik toho u nás událo.
Přehnala se nám přes zahradu velká voda. Naštěstí škody nebyly velké a my spíš každou spadlou kapku oslavovali. S vodou je to rok od roku horší a horší. Letos to přeci jen příroda trošku dohání. Pršelo docela intenzivně. Tráva rostla jako divá, že jsme nestačili séct a i zvířata v oboře jí měli dostatek. Seno, i když nám do něj několikrát vydatně sprchlo už máme pod střechou stodoly. Jen ti komáři ti nám dávají zabrat. Mokřiny kolem rybníka co se po povodních vytvořily, vysychaly pomalu a byly přímo rájem a semeništěm pro komáry.

Letní čas přímo vybízí na setkání s přáteli, posezení u vínka, cestování po krásách naší vlasti, i když já to tu na samotě u lesa mám jak na nejhezčí dovolené.
Zase jsme si udělali víkend jak s klukama z DTP, tak s naším pařmenkovským babincem. Večer jsme zakončili vycházkou na Vystrkov k Tomášovi, kdy nám na cestu svítili svatojánci. Já takový romantik a Marky prý ,, To jakoby v tom křoví na nás číhali úchyláci s baterkama". S holkama je vždycky sranda, i když v noci ve stanu, kdy si z nás komáři udělali transfuzní stanici a obtěžoval nás náš Tlustík skoky na stěny stanu, tak to nám zas až tak do smíchu nebylo. ,,Naposledy" hlásila k ránu Hanka.

Teď, když mám nedobrovolnou dovolenou, tak se můžu víc věnovat i svému focení, kutání v hlíně, dekorování a věnovat se naší čtyřnohé drobotině.

Zrovna včera jsem byla štěstím bez sebe, protože naše zvířena se musela na mě určitě domluvit a vyzkoušet moje pevné nervy. Naše malá Bezi co by pomocnice Zdenka, asistovala při krmení a jelikož v noci notně pršelo a bláta v oboře bylo požehnaně, vběhla mi do domu hliněná zablácená koule. Než jsem se nadála vyběhla schody do ložnice a šup už byla v posteli. Aby toho nebylo málo, tak rozházela a vyválela se ve vypraném prádle. ,, Nééééé" zaúpěla jsem. Všechno bylo jak jetel. Vzala to zodpovědně od podlahy, schodů, peřin a prádla. Zdenek dojel a prej ,, Ty naděláš" a smál se jako blázen. ,, Pohlídej jí, jdu to uklidit ". Tak jsem všechno  zdatně vyšůrovala a venku se dívám kde ten pes zase zmizel. ,, Pojalo mě podezdření  a letím do ložnice. No a co myslíte ... byla tam. Vysílením už jsem se nezmohla ani na slovo. Tu vchází můj Matýsek, láskyplně se o mě otře, zvedne ocas a ... ,, To nemůžeš myslet vážně?" Mates prchá ven. Doufala jsem, že do večera žádná katastrofa nebude. K večeru zasedám k monitoru zpracovat fotky a slyším ránu. Černá kočika se válí i s vysypaným květináčem. Mávla jsem rukou, protože po dnešku už to byl fakt detail. Úplně slyším, jak si o tom dneska ten náš zvěřinec povídá a pochichtává se. Ale co, bez nich by byl život nudný. Jenom krásné letní dny přeji 😊.