Moje venkovská zahrada.
Miluju zahradní skvosty v podobě anglických zahrad nebo ve stylu a la Provence. Když jsem budovala první zahrádku tady, neměla jsem žádnou představu jak by měla vypadat a mimo jiné nejsem žádný zahradní architekt. Ale jedno jsem věděla určitě, nebude to ani jedna z mých obdivovaných variant. Ta by se nejspíš nehodila do našeho rustikálního syrového rázu, a proto tu vznikla venkovská zahrádka jako u babičky.
Po Zdenkově babičce tu zůstaly růže a ty opravdu hodně pamatují. Zdenkova maminka byla malá, když se v předzahrádce sázely. No a já jejich milovník jsem se jich určitě zbavovat nechtěla. Proto jsem je doplnila půdopokryvnými růžičkami a levandulemi. Jejich čas rozkvětu teprve příjde. Okolí domu jsem ještě doladila přírodními korýtky a skalkami z kamenů od našich čuníků.
I ta holá velká vodní plocha uprostřed trávy co tu kdysi byla je dneska jedna zeleň. Některé vrby kolem rybníku jsem zasadila já, zbytek je dílem přírody a orobinec ten se vysemenil díky kačenám a ptákům co tu našli svůj domov.
Zahrada je nádherná - chce to opravdu takovou nevyumělkovanou, ale přirozenou, jaké bývaly u chalup a domků dříve. A ten pohled na pařící se lesy - ten mám pořád v srdci z "mých" Krušných Hor. Letos je u nás trošku štědřeji na vláhu, ale ještě pořád je to málo, v půdě voda chybí, tak snad bude ještě pršet. Hodně pohody přeji.
OdpovědětVymazat