Volání jara.

Ráno vstanu a trošku mě obešla zima. Sluníčko už vstává taky a nakukuje okny dovnitř. Teď už dřív, než předešlé dny. No však konečně, toto trvalo. Půjdu se nahřát do vany, napadlo mě. Dostatečně vymáchaná vylézám s očima plnýma ještě vody ven, popadnu pověšený ručník a utírám se a vysouším vlasy. ,,Proboha co to na sobě mám," zaostřím už tak trošku chabý zrak na své tělo. To mám plné hnědých chlupů a vypadám jak opice. ,, Zdenku" zařvu. Zdeněk vejde do koupelny a říkám,, Můžeš mi říct, proč ten ručník od Berušky visí tady?" Zdeněk totiž odnesl psím holkám jejich deku do boudy, ale protože je ještě necháváme doma, aby nám naše lovecké chuděrky venku nenachladly, tak jim Zdeněk provizorně hodil na zem ručník. Takže ráno, když vyběhly ven, tak Zdeněk místo špinavého prádla pověsil ručník na věšák. Zdeněk cosik blekoce něco ve smyslu, jakože v reklamě taky říkali, tvůj ručník je můj ručník a já kroutím hlavou. Čeho se tady ještě dočkám. Já ale myslím, že mě už tady nemůže překvapit vůbec nic. Venku se to začíná zelenit a ven se tlačí první poslové jara. Přiletěli špačci a konipas poskakující a natřásající se na parapetu, vzhlíží se v okně jak v zrcadle. Sledující svůj odraz, buď se dívá jak mu to sluší a jestli se bude líbit nějaké konipasí kamarádce, nebo si myslí, že on je vlastně ona. To druhé bude spíš správně a je mi jej vlastně líto, že po několika denním snažení, se zatím žádná nenašla. Hnízdí tu každý rok. První teplejší slunečné dny jsem přivítala jarním úklidem a osadila první jarní květiny do nádob. Snad odolají ranním mrazíkům, které ještě rána doprovází. Doma jsem taky osázela kdejakou misku či porcelán z jídelního servisu cibulovinami, které po odkvětu vždycky dám zpátky do země na zahrádce. Tam mi dělají radost následující rok. Doma osázené cibuloviny v mísách doplním vždy mechem, modřínovými a březovými větvičkami, nějakým samorostem a dekoracemi, které najdu doma. Protože mám ráda mihotavé světlo svíček při každé  příležitosti, jako svícny mi posloužily třeba staré obrácené cínové poháry, porcelánový omáčník nebo slánka. 

Mějte krásné a slunné dny. Mějte se rádi a dělejte věci, které vám dávají smysl a naplňují vás radostí. Život je jako skládačka. Skládá z drobných střípků obyčejně neobyčejných věcí, radostných ale i těch smutných momentů. Přeji všem, aby těch veselých a radostných bylo co nejvíc. Vaše Majda.