Zimu neprospíme...
Já se polepším...opravdu jsem nezaspala...jen se nám toho víc nakupilo. Prošli jsme někalikatero rodinnými a přátelskými oslavami, s kterými se po Novém roce doslova roztrhl pytel. A to máme ještě další před sebou.
Některé jsme stihly i nadvakrát...jako ty Milanovy. Šlechtím se dvě hodiny, přebírám svršky...klasika nemám zase co na sebe, protože v některých jsem jakási natěsno. To má určitě na svědomí ta nová pračka. Ono udělat dneska ze sebe člověka už vynaloží více práce, to už není jak dřív. To jsem hodila blyšček na pyšček , něco na sebe a vyrazila do víru tanců a vášní. I v pytli od zemáku jsme vypadaly dobře. Pochodující po domě s maskou na obličeji jsem musela poslouchat poznámky o tom, že tři dny budu vypadat dobře a pak mi to upadne. Mám velice vtipného muže. Naladěni nadcházející oslavou vcházíme do sálu místa konání a tam místo oslavence na nás zírá honební společenství místního mysliveckého spolku. Tak, že by to bylo v ,, hospůdce u Valouna"? Zdenek volá,, No kde jste, "a z druhého konce ,, Ty ... vždyť je to zítra". Aha, někde se stala chyba. Zdenek se směje na celé kolo a z mých očích se dalo přečíst...že ho přetrhnu jak hada. No takhle vyparáděná snad nepůjdu domů, to ani náhodou. Tak jsme nakonec skončili u přátel v jejich Valounovic hospůdce. No a další den tedy znovu repete už tentokrát správně.
I Naše Elinka, kterou si brávám na víkend už tu s námi běhá dva roky. Stárnou ty naše děti. U nás je hotový anděl, doma prý ten s růžkama.
Konečně po sedmi letech jen mluvení začala i předělávka Zdenkovy trucovny. Ta bude v druhé původní části domu. To co se dochovalo opravdu jako původní je třistaletí staré. Před osmi lety dva dny před vánoci však Zdenka postihla tragédie...vyhořel mu dům takže některé části jsou zrekonstruované. V druhé polovině, kde teď žijeme je vše nové. Stávaly tam původně chlévy.
V koutku mojí duše určitě vězí vzpomínka spojená s dávnou dobou. Miluju staré věci, staré chaloupky, takže se moc těším na světničku, kterou budeme vytvářet v tomto duchu. Kachlové kamna se rozebraly, kachle vydrhly a hle...jak prokoukly. Rázem nový krb obložený přírodním kamenem se starými kachlemi dostal šmrnc.
A našly se i poklady...ve staré skříni vězela starožitná rybářská dřevěná brašna. Takových starožitných kousků mám i já několik...konečně najdou své místo a uplatnění.
Tak jdu zase něco dělat a vytvářet nějaké hodnoty...a slibuju příště se polepším. Budu tady častěji.
Mějte se krásně a užívejte sněhového nadělení. Majda.
Některé jsme stihly i nadvakrát...jako ty Milanovy. Šlechtím se dvě hodiny, přebírám svršky...klasika nemám zase co na sebe, protože v některých jsem jakási natěsno. To má určitě na svědomí ta nová pračka. Ono udělat dneska ze sebe člověka už vynaloží více práce, to už není jak dřív. To jsem hodila blyšček na pyšček , něco na sebe a vyrazila do víru tanců a vášní. I v pytli od zemáku jsme vypadaly dobře. Pochodující po domě s maskou na obličeji jsem musela poslouchat poznámky o tom, že tři dny budu vypadat dobře a pak mi to upadne. Mám velice vtipného muže. Naladěni nadcházející oslavou vcházíme do sálu místa konání a tam místo oslavence na nás zírá honební společenství místního mysliveckého spolku. Tak, že by to bylo v ,, hospůdce u Valouna"? Zdenek volá,, No kde jste, "a z druhého konce ,, Ty ... vždyť je to zítra". Aha, někde se stala chyba. Zdenek se směje na celé kolo a z mých očích se dalo přečíst...že ho přetrhnu jak hada. No takhle vyparáděná snad nepůjdu domů, to ani náhodou. Tak jsme nakonec skončili u přátel v jejich Valounovic hospůdce. No a další den tedy znovu repete už tentokrát správně.
I Naše Elinka, kterou si brávám na víkend už tu s námi běhá dva roky. Stárnou ty naše děti. U nás je hotový anděl, doma prý ten s růžkama.
Konečně po sedmi letech jen mluvení začala i předělávka Zdenkovy trucovny. Ta bude v druhé původní části domu. To co se dochovalo opravdu jako původní je třistaletí staré. Před osmi lety dva dny před vánoci však Zdenka postihla tragédie...vyhořel mu dům takže některé části jsou zrekonstruované. V druhé polovině, kde teď žijeme je vše nové. Stávaly tam původně chlévy.
V koutku mojí duše určitě vězí vzpomínka spojená s dávnou dobou. Miluju staré věci, staré chaloupky, takže se moc těším na světničku, kterou budeme vytvářet v tomto duchu. Kachlové kamna se rozebraly, kachle vydrhly a hle...jak prokoukly. Rázem nový krb obložený přírodním kamenem se starými kachlemi dostal šmrnc.
A našly se i poklady...ve staré skříni vězela starožitná rybářská dřevěná brašna. Takových starožitných kousků mám i já několik...konečně najdou své místo a uplatnění.
Mějte se krásně a užívejte sněhového nadělení. Majda.
Komentáře
Okomentovat