A je tu jaro...
Ucítím ve spaní vlhký polibek na tvář. Ne...to není sen. Že by jaro?...vloudí se mi do hlavy myšlenka. Pomalu otevírám oči a rozespale poznávám siluetu naší Bezinky a její upřený psí pohled. ,,Zdenku", říkám... ,, Je tu pes!" ,,Který?" ptá se. Tak asi sousedovic ne, pomyslím si. ,, No náš...je tu Bezinka"! ,,Co tu děláš?" Zahřmí na ni Zdeněk. ,, Tak asi něco chce," odvětím.,, Nejspíš se ji chce čůrat a tobě určitě taky, tak běž". Přetočím se na druhý bok. Zdeněk něco brble , ale poslušně jde. Bezinka maže po schodech dolů k venkovním dveřím. Slyším ji ještě štěkat, to asi dává vědět ferině lišce co k nám drze chodí až k domu, kdo je tady paní a pak se její štěkot pomalu vzdaluje. Znovu usínám.
Jaro dorazilo. Nejenom už vykvetlo první jarní kvítí u potoka, ale náš Matýsek coby hlavní kocour, už tolik nelenoší v baráku, ale hlasitým mňoukáním láká kočky ke špásování a když už přijde, tak je doválený jako by vymetl komín. I samičky skokanů nakladly vajíčka do rybníku a co nevidět se to tu bude hemžit pulčí drobotinou.
Zdeněk přišel za mnou do kuchyně a povídá ,, Podívej co jsem našel v krmení. "a mává mi nějakým lístkem před očima. Každým týdnem jezdí pro krmivo a jak jej doma skládá, na co v pytli nenarazil. Nějakého skladníka taky dostihlo jaro. Takový originální inzerát se hned tak nevidí, bohužel dorazil na nesprávné místo, ale docela nás pobavil.
S jarem dorazily i svátky jara...máme tu znovu Velikonoce. Letos jsem je pojala v duchu co les a dům dal.
Nějak jsem nestíhala nakoupit dekorace, takže jsem vyštrachala loňské zbytky a šla jsem, jak jinak než na přírodní dekorace za náš dům. Co může být krásnější než to, co nám originální příroda může nabídnout. Mech, popadané větvičky modřínů, březové větvičky a samozřejmě i nakoupené čerstvé květiny, bez těch by přivítání jara nebylo možné. Nakupuju cibuloviny, protože ty mi potom další rok zasazené, dělají radost na zahrádce. Přesázené doma do hrníčků, plecháčků, rendlíků a třeba jako já i do starého srnčí hřbetu na pečení biskupského chlebíčku, přizdobené vším co jsme nasbírali venku můžeme oslavit příchod jara.
Oprášila jsem i opravdu klenoty po babičce...staré škrábané vajíčka. Ty pamatují roky těsně po druhé světové válce. Nebyly vyfoukané, takže žloutky časem seschly a vytvořily hrkající kuličku.
Ty čtyři volné dny užívejte jak se patří. Je čas pro někoho na rozjímání, pro jiné na lenošení, čas uvařit a upéct něco dobrého na kalorie nehledě. Na příjemné setkání se svými blízkými, s přáteli a očistné procházky na čerstvém povětří, kde šumí les, voní zem, zurčí potoky za doprovodu zpěvu ptáků a před našimi zraky skrytou zvěří.
KRÁSNÉ VELIKONOCE!
Jaro dorazilo. Nejenom už vykvetlo první jarní kvítí u potoka, ale náš Matýsek coby hlavní kocour, už tolik nelenoší v baráku, ale hlasitým mňoukáním láká kočky ke špásování a když už přijde, tak je doválený jako by vymetl komín. I samičky skokanů nakladly vajíčka do rybníku a co nevidět se to tu bude hemžit pulčí drobotinou.
Zdeněk přišel za mnou do kuchyně a povídá ,, Podívej co jsem našel v krmení. "a mává mi nějakým lístkem před očima. Každým týdnem jezdí pro krmivo a jak jej doma skládá, na co v pytli nenarazil. Nějakého skladníka taky dostihlo jaro. Takový originální inzerát se hned tak nevidí, bohužel dorazil na nesprávné místo, ale docela nás pobavil.
S jarem dorazily i svátky jara...máme tu znovu Velikonoce. Letos jsem je pojala v duchu co les a dům dal.
Nějak jsem nestíhala nakoupit dekorace, takže jsem vyštrachala loňské zbytky a šla jsem, jak jinak než na přírodní dekorace za náš dům. Co může být krásnější než to, co nám originální příroda může nabídnout. Mech, popadané větvičky modřínů, březové větvičky a samozřejmě i nakoupené čerstvé květiny, bez těch by přivítání jara nebylo možné. Nakupuju cibuloviny, protože ty mi potom další rok zasazené, dělají radost na zahrádce. Přesázené doma do hrníčků, plecháčků, rendlíků a třeba jako já i do starého srnčí hřbetu na pečení biskupského chlebíčku, přizdobené vším co jsme nasbírali venku můžeme oslavit příchod jara.
Oprášila jsem i opravdu klenoty po babičce...staré škrábané vajíčka. Ty pamatují roky těsně po druhé světové válce. Nebyly vyfoukané, takže žloutky časem seschly a vytvořily hrkající kuličku.
Ty čtyři volné dny užívejte jak se patří. Je čas pro někoho na rozjímání, pro jiné na lenošení, čas uvařit a upéct něco dobrého na kalorie nehledě. Na příjemné setkání se svými blízkými, s přáteli a očistné procházky na čerstvém povětří, kde šumí les, voní zem, zurčí potoky za doprovodu zpěvu ptáků a před našimi zraky skrytou zvěří.
KRÁSNÉ VELIKONOCE!
Komentáře
Okomentovat