Ten vánoční čas...advent.
Vzpomínám si na ty nejlepší vanilkové rohlíčky co jsem kdy jedla. Bylo to jak jinak než o vánočním čase, kdy jsem jako malá jezdila za babičkou z maminčiny strany. Kolik mi tenkrát bylo ... pět, šest? Toto už si přesně nevybavuji, ale na ten moment si vzpomínám, jako by to bylo včera. Tatínek mi tenkrát řekl,, Pojď někam zajdeme." A já,, Kam?" ,,Za mojí mamkou". Nechápavě jsem se na něj zadívala ,, Tati vždyť ti maminka umřela." ,, Za moji nevlastní mamkou ". Tatínkovi umřela maminka, když mu bylo pouhých šest let. Byla velmi mladá. Sváželi tehdy seno před bouřkou, promokla, dostala zápal plic a zemřela. V té mojí malé hlavičce jsem z toho měla úplný zmatek. Stanuli jsme před krásnou dřevěnou chaloupkou a tatínek mi říká,, Tady jsem se narodil ". Vítala nás stará paní. ,,Tak tohle je moje nevlastní babička ?" honilo se mi tehdy hlavou. Nepamatuju se, že bych ji kdy předtím viděla. Tenkrát jsem ji viděla i naposled. Na stůl položila krásnou skleněnou starožitnou dózu s těmi nejvoňavějšími a nejvanilkovanějšími rohlíčky co jsem kdy v životě jedla. Úplně se mi rozplynuly na jazyku. Od té doby jsem už takové nikdy nikde nejedla. I když jsem od té doby vyzkoušela hromadu receptů, těm od nevlastní babičky se žádné nevyrovnaly .
Takže vyhlašuju soutěž o nejlepší recept na vanilkové rohlíčky a čert by to byl, aby se podobné nenašly. No a ještě jedna maličkost, konečně se k vám budu vracet častěji, mám toho totiž tolik co vám musím povědět. Za dlouhých zimních večerů, bude na to spousta času.
Tak užívejte svátečního času se svými srdci blízkými.
Ahoj Magdi,už sa teším na ďalšie príbehy.
OdpovědětVymazatDěkuji Peti...tvoje slova mě dokážou vždycky potěšit :-).
OdpovědětVymazatKrásne, Magdi. Připomnělo mi to mé dětství ... stařičkou prababičku na samotě na kopci <3 Maličkou cha
OdpovědětVymazatloupku s maličkou zahrádkou, zato s velikým srdcem prababičky
moc hezky napsané, díky
OdpovědětVymazatPavel
Děkuji Pavle :-).
Vymazat