Velikonoční.

Jaro je tady. Velký ostružinový keř na zahradě se proměnil ve zpívající. To hejna různých ptáků našlo v něm útočiště před dravými ptáky a s ranním probuzením nás provází jejich zpěv. I rybník ožil. Kuňkání žab je slyšet široko daleko a ozývá se trylkování slípky zelenonohé, co se k nám po zimě vrátila. S ranním rozbřeskem se mihne nad hladinou modrý létající drahokam. Drobní leďnáčci se už u nás po několikáté zabydleli a jejich hbitá krásně zbarvená tělíčka sbírají drobné rybky na hladině. Odrážející sluneční paprsky od jejich krásně zbarveného peří vypadají opravdu jako drahé kamení.

Hájky rozkvetly v nádherný sasankový koberec a já si jej teď každodenně užívám. Ještě nikdy jsem je neměla prošmejděné jako teď. Co krásných zákoutí jsem tam objevila. Mechem obrostlé stromy popadané stářím i větrem, tůňky v zurčícím potůčku. Připomnělo mi to dětství, kdy jsem si jako malá hrála na Robinsonku a objevovala tajemná zákoutí u potoka v Hrachovci. Jak šťastná jsem teď a tady v téhle době, kdy nemůžeme kvůli viru opouštět svoje domovy a já můžu ven za humny. Ta samota je k nezaplacení. Aby byl lužní lesík ještě hezčí, udělali jsme si brigádu a pořádně jej vyčistili od věcí co do lesa nepatří. A že jsme jich nasbírali, bylo toho nakonec deset plných pytlů. Bohužel i díky takovým, kteří se najdou mezi námi jsme některý nepořádek uklidit nemohli. Normálnímu člověku to prostě hlava nebere, co za lidi žije mezi námi.

Velikonoce jsou za dveřmi, a protože mám i spoustu času, teď kdy nechodím do práce, mohla jsem se věnovat i nějakému tomu jarnímu zdobení, tvoření, pracím venku a samozřejmě i mé vášni focení. Počasí je pořád jak vymalované a sluníčko už hezky opírá svoje teplé paprsky, tam kde je jich třeba.

Letos budou ty velikonoce jiné, ale přeji všem aby se lidé ve svých domovem a se svými blízkými cítili dobře, bezpečně a šťastně. Vždyť domov je to nejdůležitější místo na zemi.

                                                               Buďte na sebe hodní a přeji,, Krásné velikonoce".