Vzhůru na kopečky.
Mrzne...až praští. Ledová tříšť poháněná vzduchem tančí ve větru a štípe nás do tváří. To už je ten typický mrazík, při kterém se nám zalepují nosní dírky. Z rybníku se stalo kluziště. Sotva se snese soumrak, začnou naň nalétat kačky a místo pádlování nožkama ve vodě cupitají a bruslí svými bříšky po ledu. Hlasitě si při tom štěbetají. Miluju ten zvuk křupajícího sněhu pod nohama, sluníčko když se do něj opře, třpytí se jako by jej poházel drahokamy. Teď ale přišla opravdu paní zima. Co má čtyři tlapky, všechno máme v domě. V ložnici se zabydlely kočky, koupelnu okupuje fretka Pepina a v obyváku se lebedí u krbu fenky Beruška s Bezinkou. Těm venku, ale musí být teď krušno. Vidím jak stáda srnek vyhrabávají ze zmrzlého sněhu něco, co by se dalo nazvat potravou. Snad myslivci na ně pamatují a krmelce řádně zásobili.
Někdo zimu přečká zachumlaný pod hřejivou dekou, někdo s mokem co rozproudí a zahřeje tělo, jiní udí a ládují si bříška a jinde zimu netrpělivě vyhlíží, aby si ji řádně užili.
Ani já doma nesedím. Jak jen to jde vyrážíme o víkendech s kamarádkama někam na kopeček. A že jich tu máme. K mému překvapení jsem zjistila, že Beskydy mají třicet dva vrcholů a já některé ani neznám. Tak to je mezera, kterou musím vyplnit a super tipy, kam letos vyrazit. A nejenom tam.
Už teď vám pár tipů můžu dát, jako třeba krásnou procházku z Velké Lhoty do Rožnova. To nám vyšlo počasí jak namalované. Dole inverze nahoře úžasně.
Další nenáročná a krásná procházka je cesta na Martiňák z Horní Bečvy. Nahoře na vás bude čekat hezký útulný hotýlek s milou obsluhou a dobrým jídlem.
A když už jsme u těch nenáročných, tam dáme jednu trošku co se zapotíte jako já. Funící a zpocená jak myš jsem se vyštrachala z Ostravice na Lysou horu. Ale ten pocit nahoře... k nezaplacení. Obdivovala jsem celé zástupy nadšenců, kteří ji zdolali polonazí a běžící. Trošku se mi cestou šmykaly nohy jak koze na ledě a cestou jsem párkrát visela na chudácích smrčcích, jakožto oporou proti uklouznutí a následnému se válení, ale zvládla jsem to bez úhony s plným nasazením a ráda si to zopakuju znova.
Ani v zimě nezapomínám fotit. Mimo momentek co cvakám všude možně, jsem si chtěla zařádit i jinak. No a Markét je pro to jak stvořená. Takže, když zima jak v Rusku, tak i fotky jak z ruského filmu.
Tak třeba jsem vám dala pár tipů, jak protáhnou nožky a trošku se nastartovat na jaro, i když zatím to tak nevypadá. Ale jak praví pranostika ,, Únor bílý, pole sílí.",takže budeme doufat, že to letos vyjde.
Příště se potkáme u nějaké pečení co říkáte, už jsem slíbila Raduš jeden řez.
Mějte jen samé krásné dny. Majda.
Někdo zimu přečká zachumlaný pod hřejivou dekou, někdo s mokem co rozproudí a zahřeje tělo, jiní udí a ládují si bříška a jinde zimu netrpělivě vyhlíží, aby si ji řádně užili.
Ani já doma nesedím. Jak jen to jde vyrážíme o víkendech s kamarádkama někam na kopeček. A že jich tu máme. K mému překvapení jsem zjistila, že Beskydy mají třicet dva vrcholů a já některé ani neznám. Tak to je mezera, kterou musím vyplnit a super tipy, kam letos vyrazit. A nejenom tam.
Už teď vám pár tipů můžu dát, jako třeba krásnou procházku z Velké Lhoty do Rožnova. To nám vyšlo počasí jak namalované. Dole inverze nahoře úžasně.
Další nenáročná a krásná procházka je cesta na Martiňák z Horní Bečvy. Nahoře na vás bude čekat hezký útulný hotýlek s milou obsluhou a dobrým jídlem.
A když už jsme u těch nenáročných, tam dáme jednu trošku co se zapotíte jako já. Funící a zpocená jak myš jsem se vyštrachala z Ostravice na Lysou horu. Ale ten pocit nahoře... k nezaplacení. Obdivovala jsem celé zástupy nadšenců, kteří ji zdolali polonazí a běžící. Trošku se mi cestou šmykaly nohy jak koze na ledě a cestou jsem párkrát visela na chudácích smrčcích, jakožto oporou proti uklouznutí a následnému se válení, ale zvládla jsem to bez úhony s plným nasazením a ráda si to zopakuju znova.
Ani v zimě nezapomínám fotit. Mimo momentek co cvakám všude možně, jsem si chtěla zařádit i jinak. No a Markét je pro to jak stvořená. Takže, když zima jak v Rusku, tak i fotky jak z ruského filmu.
Tak třeba jsem vám dala pár tipů, jak protáhnou nožky a trošku se nastartovat na jaro, i když zatím to tak nevypadá. Ale jak praví pranostika ,, Únor bílý, pole sílí.",takže budeme doufat, že to letos vyjde.
Příště se potkáme u nějaké pečení co říkáte, už jsem slíbila Raduš jeden řez.
Mějte jen samé krásné dny. Majda.
Komentáře
Okomentovat