Když se slaví, tak se slaví.

 Po projásaném víkendu jsem se ujistila v zrcadle, že letos to do plavek bohužel nestihnu. Zase se u nás slavilo, sice opožděně, ale přece. No a jak se sluší a patří na oslavách, tak se hodovalo a pilo. Oslavenec jsem byla já, sice jsem se zařekla, že po čtyřicítce už nic pořádat nebudu, ale s rodinou a přáteli se prostě sejít musíte, to jinak nejde. Hlavně s tím mojim babincem, s kterým se průběžně do roka scházíme pravidelně a pořádáme nějaké oddychové akce. Ten jsem měla doma v pátek a v sobotu za mnou přijely bývalé kolegyňky z předchozí práce a moje drahá rodinka.

No prostě super prosmátý víkend. A teď zůstaneme trošku u toho hodování. Vyzkoušela jsem jeden starodávný recept od moji kolegyňky Helči, a jeden malinko poupravený špaldový koláč od mojí kamarádky Leničky. Oba dva stojí za vyzkoušení.

Muž jakožto správný gentleman, který se o nás pečlivě staral jak o vlastní, připravil pro nás krmi vskutku lahodnou. Své ručně vylovené tresky ze severního Atlantiku zapekl na česnekových bramborách se sýrem a smetanou.

A nechyběl ani kotlíkový srnčí guláš a grilovaná žebra z divočáka.

 Muž sklidil zaslouženou pochvalu od děvčat, povedlo se mu to dokonale. Ano můžu být právem šťastná to žena, když mám doma tak dobrého kuchaře, ovšem i své nevýhody to má, trošku se mi smrskávají oděvy. To bude ale stejně tou novou pračkou. Jaká já jsem medvědice a pravidelně usínám nestydatě na veřejnosti, tak jsem tentokrát byla nabitá energií až, až. Bylo moc fajn. Člověk musí umět i vypnout. Užívejte, relaxujte, ať máte na co vzpomínat, vždyť žijeme jen jednou.


Krásný den vám všem :-).