Duch vánoc těch minulých ...

Tak se dívám na fotky Vánoc... těch loňských a těch před minulých. Přiznávám, jsem vánoční maniak. Pokaždé si říkám nebudu stresovat, nebudu bláznit s úklidem, ale nakonec stejně mi to nedá, chci mít všechno ťip ťop.

Nejvíce se vyžívám ve vánočním výzdobě a tvoření. Letos, ale přibrzdím...chci si určitě najít  čas někde vypnout s přáteli u teplého punče za poslechu vánočních koled a určitě se zajet podívat na vánoční trhy. Bez přátel a rodiny, to by prostě nešlo. Už se těším na ty rozzářené oči našich nejmenších trpaslíčků.

Doufám, že nepřijde nějaká katastrofa v podobě vyvráceného stromečku, který budou mít na svědomí naši chlupatí miláčci a podobné hrůzy. To už tu taky nějaký rok zpětně bylo. Musím mít prostě oči na šťopkách. Minule mi naše fretka Pepinka přeběhla přes klávesnici tak, že mi otočila obraz naopak. Volala jsem mému kamarádu programátorovi co s tím a on nechápal jak se jí to podařilo. Máme mršku ajťačku.

Když si vybavím dobu, kdy byly moje holky malé a já pracovala v obchodě...to jsem si tenkrát vánoční pohody a klidu moc neužila. To byla teprve hoňka. Jak jsem šťastná, že mám dnes práci, kdy můžu trávit vánoční čas se svými blízkými, vypnout a relaxovat.

Už mám naplánovanou procházku s kamarádkou na Svatý Hostýn...krásné to poutní místo a určitě se zajedu podívat na naše sněhobílé valašské Pustevny. Ty jsou pro mě v zimním období nejkrásnější.

Zavřu oči a zamyslím se, jaké mám štěstí, že mám domov, milující rodinu, přátele, zdraví a myslím i na ty, které to štěstí nemají. Přála bych si co nejmíň bolesti a neštěstí druhých a šťastný život i pro čtyřnohé tvorečky.

Proto nezapomeňme na naše zvířecí kamarády třeba v útulcích nebo alespoň ptáčkům semínka dát do krmítek. Někdy jsou odkázáni opravdu jen na nás a ti nás dokáží obdařit láskou opravdu nefalšovanou. Mějte se moc rádi...Majda.