Štědrý večer nastal.

Tolik příprav, vychystávání, toužebného očekávání co nám Ježíšek nadělí za překvapení a už je to za námi. Tak rychle se Štědrý večer zase přehoupl. Jaký byl ten u Vás? Poklidný, či hotový blázinec. No u nás jako každý rok...stíhaný sotva s odřenýma ušima.

Ráno jsme vstali a sotva se rozednilo, Zdeněk zajel za krmit s kamarádem do lesa, aby měly zvířátka postarané o štědrovečerní hostinu. Já šla vyleštit sklo a porcelán na sváteční stůl, nachystat si vánoční ozdoby a mezitím jsem odbíhala dodělat bramborový salát, cukroví, dobalit dárečky a odháněla kočky, které se neustále věšely na zatím holý stromeček. Vzpomínala jsem, když jsme byli malými dětmi, stromeček rodiče zdobili zásadně v noci, protože jej přeci nosil Ježíšek. Teď jej zdobím sama o Štědrém dnu.

Tak na co jej letos dám... že by špalek... to bude to pravé. Zdeněk mi dokoulel s vypěním svých sil špalek jak stodolu, z kterého odpadávaly kusy bláta a říká ,, Opovaž se ho umývat, víš co by z něj tady teklo za bince". No tak to ne, to fakt tady takový maras nechci, špalek se koulí zpátky. Hledáme staré štokrle po babičce. No vida...stoleček jako lusk. Ještě to chce nějakou starou kožešinu. Zdeněk nahodil obličej, jako že to už by snad stačilo, ale jde něco vyštrachat. Tak našel, ovšem nic pro alergiky, chlupy lítají...zadržet dech, nedýchat. Tak jsem vzala poleno místo klepadla ( koberce nevedeme ) a vyháním venku všechny moly. To budou mít na jaro ptáčci materiálu na stavění hnízd. Je tak sice trochu olýsaná, ale náhodou...na stolečku vypadá dobře. Zdeněk zatím bojuje se stromečkem, několikrát jej osazuje, aby stál rovně a nevyvracel se. Tak si hezky křivě narostl u Zdenkových rodičů na zahradě.

Tak začínám se zdobením. Co jsem si letos pořídila nových ozdob v povánočním lednovém výprodeji... to se taky Zdeněk chytal za hlavu jestli jsem se nezbláznila...no a teď jsou jak najdené. Ťuky, ťuk...přichází Juřinská banda sousedů, kteří se každoročně k nám zastaví se slivovičkou a něčím dobrým k zakousnutí. Tak zase letos zlaté prasátko neuvidíme, leda by jsme ty v ohradě nastříkaly zlatým sprejem. Jdeme se tradičně všichni projít do Hájku, dát do krmelce zdejším obyvatelům, kteří tu ještě zbyli. Už ty Hájky totiž jako les moc nevypadají, co nestačili zničit kůrovci, dokonaly vichřice v poslední době.

Vracíme se zpět domů já dozdobit stromeček, dodělat salát a uvařit naši tradiční houbovou polívčičku. Zdeněk ten mezitím šel ulovit pstruha, aby mi jej usmažil po mlynářsku.

 Zapaluji svíčky a připíjíme si na další rok, ať se všichni ve zdraví sejdeme. Tak jsme sice povečeřeli o cosik později, ale neuteklo nám vůbec nic. Večerem jsme si rozbalili překvapení, a snad byli všichni spokojení. Já až moc, asi jsem byla hodná.

Odpočívejte a užívejte vánoční pohody s těmi, které máte rádi :-). Majda.