Toulky Maďarskem.

Maďarsko, země vinic a termálů, ne nadarmo se jí říká země vína a lázní. Každoročně jezdíme Maďarsko navštívit a samozřejmě neopomeneme ani na ochutnávku právem nazývaného královského moku, dobrého jídla a vyhřívání se našich po zimě vymrzlých těl v horkých termálních pramenech.

Krajina je velice rozmanitá. Od západnější kopcovitou až po východní rovinatou. Jarem jsou lesy krásně zbarvené ve všech tónech zelené, většinou tam převažují akátové či topolové lesy a háje. Protože je to velice úživný kraj, žijí zde bohaté stáda srnčí a vysoké zvěře, hejna bažantů a prohání se tu množství ušatých zajíců. Překrásně zbarvení bažanti lákají svým kodrcáním slepičky, je tu doba námluv. Muž mi říkal, že bažantí kohouti svým zbarvením odhání pozornost od případného nepřítele v podobě dravce a než dravec zaútočí, nenápadně zbarvená slepička má čas na záchranu. Slepička se schová a bažant se položí na záda. Ten pak svými ostruhami a drápy na nožkách ( říká se jim stojáky,) bojuje o život své družky.

Jako je typickým jídlem u nás na Valašsku kyselica, tak jejich jídlem v Maďarsku je halászlé. Je to rybí polévka z několika druhů ryb. Když máte chuť třeba na guláš, donesou vám pod tímto pojmem u nás známou gulášovou polévku.

V jídlech se hojně vyskytuje mletá červená paprika, kysané zelí, cibule a rajčata. Z masa pak vepřové a skopové maso, ryby, oblíbený je bílý chleba. Jídla jsou docela kalorická, připravují se většinou na sádle, ale na zdravém. Maďarsko je totiž známé chovem prasat Mangalica. Tyto kudrnaté prásátka vypadající spíš jako ovečky mají tuk, který obsahuje až 70 procent dobrého cholesterolu.

Dezertům vévodí palačinky a galuska. Je to piškot s čokoládovou polevou, rumovou příchutí a šlehačkou. Mě chutí připomněl trošku náš punčák. Na některými jsem si marně lámala hlavu, z jakých ingrediencí asi jsou.

V městečku Pápa nás přivítali v krásném rodinném penziónu, který majitelé vlastní už po  několik pokolení. Původně předkům sloužil jako mlýn a penzión se nese ve starodávném duchu.

V městečlu Ketzhely se nachází jedno z největších loveckých muzeí. Můžete zde vidět preparovaná zvířata a trofeje z celého světa. Myslivost v Maďarsku patří mezi jejich dlouholeté maďarské tradice.

Posuneme se o kousek zase dál na jih směrem k jezeru Balaton. Tentokrát zastavíme v městě Sumegu. Nad městem se do velké dálky tyčí největší hrad, který Maďarsko má. O víkendech se tu pořádají rytířské turnaje a souboje, a vy se rázem se ocitnete v době králů a princezen.

Další naše cesta vedla k městečku Tapolca. Pod celým vedou jeskyně, které jsou vyhřáté termálními prameny. Můžete se zde vykoupat nebo jen tak projet na plechové lodičce. Kouzelnému náměstíčku vévodí veliká kašna s vodotryskem plná metrových amurů. Okolní restaurace lákají na dobré jídlo nebo kávu s něčím sladkým k zakousnutí.

Poslední naše cesta vede až na samý východ Maďarska, a to k Debrecínu. Kam oko dohlédne je to tam samá rovina, až mě to samotnou překvapilo, jaká je to placka. Asi nejnavštěvovanější místo je národní park Hortobágy a nejznámější uzenina Debrecínské párky. V Maďarské pustě národního parku vám předvedou nejen místní folklór, ale seznámí vás s chovem skotu, prasátek Mangalic a buvolů z jejichž mléka se vyrábí pravá mozzarella. Louky pusty voní už z velké dálky, protože všude kvete voňavý, omamný heřmánek.

Tak putování končí a zpátky domů do reality. Třeba jsem vám dala alespoň malinký tip na nějakou hezkou dovolenou, do nedávna naší sousední země.

Mějte samé hezké a už snad konečně slunečním teplem prohřáté dny :-).