V podvečerním lese.

Včera mě muž zase po dlouhé době vytáhl do lesa. Ani mě nemusel dlouho přemlouvat. Bylo příjemně teploučko a sluneční paprsky zapadajícího slunce malovaly přírodu do zlatova.

 ,,V lese se tiše našlapuje, v lese se nekřičí." To mi tatínek vždycky říkal, když jsme se v něm spolu toulali. ,,Pak uvidíš zvířátka a lesní skřítky."A já našlapovala jako indián. Skřítky jsem nikdy nepotkala, ale jeho čtyřnohé obyvatele slyším a vidím často. Než se slunce zakutálí za kopečky ptáci tu pořádají hotové koncerty. Jakmile se začne přikládat šero, poslední zmlknou a nastoupí ti noční. Sovy se probouzí k nočnímu životu a den pro ně teprve začíná. Jejich houkání se nese tmavým lesem a zní docela strašidelně pro ty, kteří jej neznají.

V dáli zabekal srnec. Asi zavětřil divoká prasátka co se courají lesem sem a tam za potravou. ,, Tady chodí liška a tamhle kuna". říká muž. Už má les přečtený od A do Zet. Usazujeme se na kazatelnu a opravdu za chvilku už tu ťapká paní liška. Kunu tu jsem malinko zaspala, není divu, když se na čerstvém vzduchu tak krásně spí. Ze všech stran bylo slyšet šustění zbytků starého listí. ,,Co to je?" To kuličky plné bodlin vyrazily na lov. Ježci jsou stálými nočními návštěvníky lesa a jak jsou malí, tak dělají pěkný rámus. Vůkol už zahalila úplná tma. Byl čas jít po moji romantické procházce domů a zachumlat se do peřin.

Přede dveřmi už přešlapoval náš kocour s výčitkami v očích, kde se jako touláme, a proč ho necháváme trčet venku. Za chvilku už přešlapoval tlapkami po peřinách, tiše předl a my jsme usínali spánkem odpočatých s vědomím, že máme ještě celý víkend a nějaký zase příjemný den před sebou.

Dobrou noc a krásné snění :-).