Kde se ráda vrátím.
Jsou místa, kde jsem se zatím neměla možnost podívat, ať už u nás za humny, nebo za hranicemi naší země. Naše zem je krásná a nabízí tolik zajímavých zákoutí, ale v této vzpomínce ji budu nevěrná. Chci vám představit jedno místo, které mě natolik učarovalo, že na něj nejen ráda vzpomínám, ale jakmile budu mít příležitost, tak se tam i vrátím. Je to Slovinsko. Země milých vstřícných lidí, dobrého jídla a čarokrásné přírody.
Uchvátilo mě především svými majestátními horami. Sama nevím proč, ale vzbuzují ve mě respekt a jsou pro mě něčím úžasným. Když mi dáte vybrat k moři či na hory, mám jasnou odpověď. Ovšem s fyzičkou jsem trošku na štíru, párkrát jsem i myslela, že vypustím duši.
Slovinsko ve spojení s turistikou je to pravé ořechové, pro všechny vyznavače tohoto rekreačního sportu. Tipů na výlet je tu bezpočetně. Asi nejznámějším turistickým místem je určitě hrad stojící na ostrůvku uprostřed jezera Bled a Bohinjské jezero v Triglavském národním parku. Je největším národním parkem Slovinska a jedním z největších na území Alp. Abych nezapomněla, část země je i omývána vodami Jadranského moře, ale opravdu jen malá.
Typickým moučníkem Slovinska je Kremeš. Podobnou variantu máme i u nás, tak zvaný Kremšnit. Snad málokdo jej nezná. Jsou to pláty lístkového těsta s pudinkovou krémovou náplní a šlehačkou.
Kuchyni ovlivňují okolní země, takže je opravdu různorodá a můžete ochutnat jak z maďarské kuchyně, tak třeba i z italské. Můj muž tam vyloženě jezdí jen na olihně v jakémkoliv provedení.
V paměti mi utkvěly dvě řeky. Tou první je Soča a vodomilové se na ní připravují v boji s peřejemi a tou druhou je Sáva. Na ni zase zkouší své rybářské štěstí či dovednosti milovníci rybolovu. Mezi tyto nadšence patří totiž i můj muž. Doufám, že jsem vám alespoň trošku přiblížila tuto zemi a vy, kteří jste už objevili její krásy, určitě mi dáte za pravdu.
Tak přeji šťastnou cestu pokud se někam chystáte a příjemné zážitky plné dobrodružství. Mějte hezké dny :-).
Komentáře
Okomentovat