Když vaří chlap.

Už bylo několikrát, kde všude protřepáno, zda muži vaří líp než ženy, či je tomu naopak. U nás doma to máme rozdělené na půl. Já s oblibou vařím a s snad i dobře klasiku, no a muž ten je přes všechno maso. Jde mu to na jedničku a v tomto mu ráda přenechám žezlo. I když po jeho kulinářském snažení to vypadá skoro na úklidovou četu, za jeho námahu a pro mě gurmánský zážitek mu mileráda ten nepořádek prominu. U nás doma je maso vždy čerstvé, v tomto máme oproti většině lidí výhodu.

Takže dnes vařil chlap, ten můj. Ryby se mají jíst minimálně dvakrát týdně, takže volba byla snadná. Muž se chopil udice a hurá k rybníku. Já jsem byla dříve po pravdě vybíravá. Zřejmě nějaká utkvělá vzpomínka a předsudek z dětských let. Až tady jsem přišla jak na jiné myšlenky, tak i na jiné chutě. Pstruh a čerstvý co může být lepšího, ať už upravený na másle v pánvi nebo s česnekem a bylinkami na grilu. Tento bude obalovaný a smažený, jak jinak než na sádle. Podotýkám, že mi tato varianta, tak zachutnala, že i na Štědro večerní tabuli nesmí chybět místo klasického obalovaného kapra.

Ingredience:
filety ze pstruha
polohrubá mouka
mletá červená paprika
sůl, mletý bílý pepř
sádlo nebo olej na smažení

Postup:
Nejdřív ulovíme pstruha, vyfiletujeme, osolíme a opepříme. Poté ve směsi mouky a mleté červené papriky obalíme. Smažíme v rozpáleném tuku do zlatova. Podáváme s bramborovou kaší, bramborovým salátem a nebo jako my se salátem z listové zeleniny a dobrým bílým vínem, to k rybě patří.

Když vám někde navaří kdokoliv jiný, tak to prostě úplně jinak chutná. A dobře. Přeji dobrou chuť a hezký den :-).