Naše první Vánoce.

Vánoce vždycky byly, jsou a budou pro mě ty nejkrásnější svátky. Vzpomínám na dětství, kdy u nás doma zdobili rodiče stromeček vždycky den před Štědrým dnem a to v noci, když jsme šly jako malé děti spát. Tatínek s maminkou trpělivě čekali, až se sourozenci usneme a pak se pustili do zdobení. Ráno jsme ještě za šera, protože jsme samou nedočkavostí nemohli dospat, běželi všichni do obyváku, jestli na nás náhodou Ježíšek nezapomněl. A nezapomněl. Stál tam vždycky od země až do stropu plný nablýskaných ozdob, zářících barevných svíček, ověnšený čokoládovou kolekcí, tenkrát ještě s poctivou a opravdovou chutí a poházený stříbrnými lamelami až někdy ty barevné vánoční ozdoby ani pořádně vidět nebyly. Tato tradice u nás zůstala, i když už jsme věděli, že Ježíšek dárky nenosí. Po štědrovečerní večeři, která se podávala, když zasvítila na nebi první hvězda, jsme chodili ulicemi města, chytali třepotající se třpytící vločky jazykem, poslouchali křupající sníh pod nohama a já se dívala lidem do zářivých oken a přemýšlela, jaký je ten jejich stromeček. Tak jsem se těšila i na naše první Vánoce s mým mužem. Ten ovšem moje nadšení nesdílel a řekl mi, že je nemá rád, a že je slavit nechce. Já a nemít Vánoce, to jsem si opravdu nedovedla ani ve snu představit. To jsem ještě neznala pravý důvod, proč se svátky zimy u nás slavit nebudou. Když mi muž povyprávěl, jak mu před pár lety právě před Štědrým dnem vyhořel dům a jaká tragická událost jej postihla, tak jsem přestala na něj naléhat. Bylo mi to sice moc líto, ale smířila jsem se s tím, že se Vánoce u nás slavit nebudou. Přestala jsem o nich mluvit a asi čtrnáct dní před Štědrým dnem mi Zdeněk řekl:,, Ty nebudeš péct cukroví?" A já:,, Na co ... a mimoto stejně nemám váhu a nic co k tomu potřebuju. " Sedl do auta a odjel. Za nedlouho přijel zpátky. Položil přede mě váhu na stůl a řekl : ,, Mám rád vanilkové rohlíčky, stačí mi jich pět. Těch čtrnáct dní do Vánoc jsem vzala útokem. Rychlostí blesku jsem měla naklizeno ,vyzdobeno, jeli jsme pro vánoční jedličku a stihla jsem napéct víc jak pět vanilkových rohlíčků. Tak mi přibyly k těm prožitým další ,, Krásné Vánoce"